Živý plot z habru obecného nemá konkurenci.

Habr obecný je nejvýznamější dřevina pro zakládání živých plotů. Jde o domácí druh, jenž roste většinou jako strom, někdy jako mohutný keř s rozložitými větvemi. Listy jsou vejčitě kopinaté a na okraji ostře pilovité. Stočené uschlé listy zůstavají na větvích do jara a opadávají až při rašení nových pupenů. Olistění se průběžně vymění.

Habr obecný je nenáročný na půdu. Roste dobře v lehkých písčitohlinitých půdách i v těžkých jílovitých a vápenitých půdách. Je polostinnou dřevinou, ale snese i přímé slunné stanoviště.

Habr obecný je pro svou velkou regenerační schopnost, která umožňuje téměř neomezené tvarování jednou z nejoblíbenějších dřevin využívaných k vysazování tvarovaných živých plotů. Pro svou plasticitu má habr velmi široké uplatnění. Lze z něj vytvářet tvarované živé ploty třeba jen metr vysoké, ale i mohutné i 6 m vysoké a přitom poměrně úzké tvarované stěny. Jako domácí dřevina se habr velmi dobře uplatňuje ve volné krajině a na venkově, ale vyniká i v moderních zahradách ve městě.

Výsadba živého plotu z habru:

V jednořadém živém plotu volíme nejčastěji vzdálenost sazenic 30 cm od sebe tj. 3 sazenice do metru. Ve dvouřadém plotu (je hustší, pevnější, masivnější a širší) volíme jednotlivé řady od sebe 30-40cm. Sazenice v první řadě sázíme 50cm od sebe, druhou řadu začneme sázet mezi první a druhou sazenicí a dále pokračujeme opět po 50 cm od sebe. Vznikne tím tzv. trojspon.

Aby byly tvarované habrové ploty pěkné, vyžadují pravidelný řez a půdu bohatou na živiny.